Stundengebet

Ökumenisches Stundengebet in der Kirche Scherzligen

Die Sehnsucht betet stets, auch wenn die Zunge schweigt. Sehnst du dich immer, so betest du immer. Wann schläft das Gebet ein? Wenn die Sehnsucht erkaltet.

– Aurelius Augustinus
 
Wir wollen die alte Tradition der Tagzeitenliturgie wiederbeleben: Ab Karfreitag 2019 beten wir im Chor der Kirche Scherzligen ein Stundengebet mit ökumenischen Texten. Das gesprochene Gebet findet jeden dritten Freitag von 18.00 bis 18.30 Uhr:
 

17.55 – 18.00: Glockengeläute
18.00 – 18.30: Stundengebet im Chor der Kirche

Weitere Informationen: www.scherzligen.ch

Te Deum

 
Das ökumenische Stundengebet mit Schriftlesungen zum heutigen Tag:

•  Benediktinerabtei Maria Laach

Taizé

Ökumenisches Taizé-Abendgebet

Musik – Stille – meditative Gesänge – Lesungen 

Jahrhunderte vor der Aufspaltung der christlichen Konfessionen hat die Kirche Scherzligen die Bevölkerung zum Gebet gesammelt. Unser ökumenisches Abendgebet an diesem Ort will ein Zeichen des Friedens und der Versöhnung sein.

Wir feiern mit Gesängen und Liturgie der Communauté von Taizé in der Regel am letzten Freitag im Monat von 19.30–20.15 Uhr (Orgelmusik ab 19.15 Uhr). Jahresprogramm 2019.

Weitere Informationen: www.scherzligen.ch

Christus in natura (SBR 11)

Buch

Zbyněk Kindschi Garský & Rainer Hirsch-Luipold (Hgg.), Christus in natura. Quellen, Hermeneutik und Rezeption des Physiologus, Studies of the Bible and Its Reception (SBR) 11, Berlin/Boston: De Gruyter 2019, http://www.degruyter.com.

Abstract: Was hat der Pelikan mit Christus zu tun oder das Einhorn mit der Jungfrau Maria? Der Physiologus, eine ursprünglich in griechischer Sprache in Ägypten abgefasste frühchristliche Schrift, bietet unter Aufnahme biblischer wie paganer Motivik und Naturlehre eine christliche Gesamtdeutung der Natur. Über mittelalterliche Bestiarien findet die Symbolik des PhysiologusEingang in Kunst, Literatur und Heraldik. Die Bedeutung einer solchen christologisch grundgelegten Bildsprache bleibt indes heutzutage vielfach rätselhaft. Im vorliegenden Band wird die Schrift mit ihren Quellen, ihren onto-theologischen Grundlagen und ihren Deutungsmethoden sowie ihrer Rezeption breit interdisziplinär ausgeleuchtet (antike Naturkunde, altorientalische und biblische Bildwelt, Septuaginta, Kirchenväterliteratur, Rezeption in Kunst und Musik, Handschriftenkunde), um so zu einem historischen Verständnis christlicher Tiersymbolik beizutragen. Ein besonderes Augenmerk liegt auf der berühmten illuminierten Berner Physiologus-Handschrift, die vollständig abgedruckt wird.

English

Zbyněk Kindschi Garský & Rainer Hirsch-Luipold (Eds.), Christus in natura. Hermeneutics and Reception of the Physiologus, Studies of the Bible and Its Reception (SBR) 11, Berlin/Boston: De Gruyter 2019, http://www.degruyter.com.

Abstract: This volume offers detailed studies into the Physiologus, a Greek manuscript probably written in Egypt in the 2nd century CE. The Physiologuswas the first Christian text to sum up a general understanding of nature using biblical and pagan sources and it has an extensive reception history throughout the medieval period. Its symbolic use of animals and plants, etc., has deeply influenced visual arts, literature, and heraldry, but this visual language often remains enigmatic. This book, going back to a project of the Swiss National Foundation (Das ‹Evangelium der Natur›. Der griechische Physiologus und die Wurzeln der frühchristlichen Naturdeutung)offers new insights into the origins and the interpretation of this symbolic language.

Husa, jednorožec a pelikán: Zjevení Krista ve stvoření v kontextu husitské teologie

Goose, Unicorn and Pelican: The Revelation of Christ in the Creation in the Context of Hussite Theology

Abstract

«The heavens are telling the glory of God and the firmament proclaims his handiwork» says the psalmist (Ps 19:1) and «since the creation of the world his eternal power and divine nature, invisible though they are, have been understood and seen through the things he has made» writes the apostle Paul (Rom 1:20). God reveals itself not only in the ‹Book of Books›, but also in the ‹Book of Creation› (nature) and so called ‹theologia naturalis› is a part of Hussite theology. However, not everybody knows that the literary source of Christian natural theology is not just the Scripture but also an almost forgotten Early Christian writing called ‹Physiologus›. The author of this small ancient work, written in Greek, probably about 200 CE in Egypt in Alexandria, is a first Christian who discovers the mystery of the revelation of Christ in the nature. This work containing allegorical interpretations of animals, plants and stones was translated into almost all cultural languages and in Middle Ages spread in the form of so called ‹bestiaries› all over Europe and it became the most translated book of ancient literature besides the bible. Its theological fundament is the belief that Christ is a hermeneutical key not only to the understanding of the Scripture, but also of the nature and of the whole world which was created through him (John 1:3).

Anotace

«Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou», praví žalmista (Ž 19,2), a «jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle», píše apoštol Pavel (Ř 1,20a). Bůh se zjevuje nejen v ‹Knize knih› (bibli), ale i v ‹Knize stvoření› (přírodě), a tzv. theologia naturalis je součástí husitské teologie. Málokdo však ví, že literárním pramenem křesťanské přirozené teologie není pouze Písmo, ale že to byl teology dnes již téměř zapomenutý raně křesťanský spis zvaný Physiologus. Autor tohoto nenápadného antického díla napsaného v řečtině, pravděpodobně kolem roku 200 n.l. v egyptské Alexandrii, je prvním křesťanem odhalujícím tajemství Kristova zjevení v přírodě. Tento spis obsahující alegorické výklady zvířat, rostlin a kamenů byl však brzy přeložen téměř do všech západních kulturních jazyků a ve středověku se ve formě tzv. ‹bestiářů› rozšířil po celé Evropě a stal se nejpřekládanější knihou antické literatury vedle bible. Jeho teologickým fundamentem je přesvědčení, že Kristus je hermeneutickým klíčem nejen k porozumění Písma, ale i přírody a celého světa, jenž byl skrze něho stvořen (J 1,3).

 

„Husa, jednorožec a pelikán: Zjevení Krista ve stvoření v kontextu husitské teologie“ weiterlesen